Tak, tohleto si tu vodpromuju, esli máte něco z plexi, co byste chtěli vyříznout, tak si přineste materiál a my Vám to, vole, profi vyfiknem, takže co že se teda chystá?
SPAM - Rekonstrukce Bitu
Vladimir 518, David Vrbík, Ondřej Anděra
1.9. | SPAM:Rekonstrukce Bitu | 21:30 | piazzeta ND – vstup zdarma
ZAHÁJENÍ SEZONY 2011/12 NA NOVÉ SCÉNĚ ND
Bude tomu přesně rok, co trojice pražských multimediálních umělců (Vladimir 518, David Vrbík a Ondřej Anděra), sdružených pod názvem SPAM, zrealizovala audiovizuální představení Bit, vyrobené speciálně pro fasádu pražské Nové Scény. Tato pragerovská budova s pixelovým opláštěním podle návrhu umělce Stanislava Libeňského se stala zcela ideální platformou pro tuto laserovo - video - audio performance. Dalo by se říci, že téma představení přímo vzešlo z fasády budovy, z jejího gridu. Jeden pixel, jeden bit, jedno políčko mřížky, jedno zrnko, jedna bytost. To je ústřední téma celé konstrukce, na které je SPAM: Bit postaven.
Rok poté přichází Rekonstrukce Bitu, znovusestavení složité skládačky rozprostřené v několika počítačích a jejich periferiích. Již z tohoto důvodu se tedy nejedná o klasickou reprízu, ale o skutečné znovuoživení digitálního organismu. Autoři hodlají několik částí Bitu přestavět, něco vypustit a několik nových sekvencí přidat. Jednou z nich bude i skladba od speciálního hosta večera - Ondřeje Skaly aka Ježíš táhne na Berlín.
Facebook event:
http://www.facebook.com/event.php?eid=209803099078350
taxe, doufám, potkáme ne?
úterý 30. srpna 2011
pátek 12. srpna 2011
Piknikujete?
Inu, jsou některé věci, které u mě vyvolávají velmi často osypky. Například věta: "Venku je hezky, co kdybychom si tu snídani/přesnídávku/oběd/svačinu/večeři dali tam?"
Přes počáteční vlažný odpor jsem se vždycky podvolil a vyrazil jíst.
Co mi vlastně osypky způsobuje?
1) Roztáhnutí deky na louce/v parku - louka je pro mě místem, kde si vegetěj hmyzáci, ftáci a podobná havěť, kterou mám hrozně rád, dokud mi mravenčí kolonie nevleze díky "tomu výbornýmu švestkovýmu koláču" do trentýrek skálopevně rozhodnutá založit si tam nové mraveniště.
Park zase vnímám jako relaxační místo, kam spoustá lidí chodí "jakože na čumendu," takže si s každym soustem připadám jako blbeček libeček, kterej vole ukazuje, že má na housku se salámem, nebo na "ten výbornej švestkovej koláč."
2) Volba pochutin - jakoby jo, snídám rád kafe a cigára, vlastně už je to takovej návyk, kterej ani krumpáčem nevykořeníš. S kafetem je to dycky problém, takový to krabicový je dobrý, ale sladký, já rád jen s mlíkem nebo úplně "na hulváta."
Nýst si s sebou hrníček mi připadá ujetý a nebezpečný, že bych to jako rozlil nebo tak a hlavně bych se celou cestu soustředil jen na hrnek, takže bych potkal všechny sloupy v okolí a tak.
K jídlu - snídám stylem "ptačí zob" - stačí mi fakt málo pro pocit nasycení, poslední dobou jsem přešel na 10 deka rybího salátu a rohlik a mám den plnej omega - B kyselinky, takže svištim Prahem jak fík.
3) Fobie - jo, už vodmala mám hroznej strach z vosy usazený na kousku "toho výbornýho švestkovýho koláče," sršně spadlýho do malinovky nebo podobnejch nezvanejch hostí, který stuj co stuj (chuj co fuj) maj potřebu kazit snídaně v trávě,
tudíž se z celýho toho milýho pikniku pro mě krása omezí na strach ze zvyřátek, který fakt nechci potkat v puse, na to, že do mě smaží slunko nebo je mi zima ve stínu a navíc(!) to ani nemám čim přepít.
a co vy? piknikujete? mám pro vás kdyžtak ideálního piknik partnera/partnerku, haha!
tož čauné?
a ještě fotodokumentace - antifešnista na pikniku
Přes počáteční vlažný odpor jsem se vždycky podvolil a vyrazil jíst.
Co mi vlastně osypky způsobuje?
1) Roztáhnutí deky na louce/v parku - louka je pro mě místem, kde si vegetěj hmyzáci, ftáci a podobná havěť, kterou mám hrozně rád, dokud mi mravenčí kolonie nevleze díky "tomu výbornýmu švestkovýmu koláču" do trentýrek skálopevně rozhodnutá založit si tam nové mraveniště.
Park zase vnímám jako relaxační místo, kam spoustá lidí chodí "jakože na čumendu," takže si s každym soustem připadám jako blbeček libeček, kterej vole ukazuje, že má na housku se salámem, nebo na "ten výbornej švestkovej koláč."
2) Volba pochutin - jakoby jo, snídám rád kafe a cigára, vlastně už je to takovej návyk, kterej ani krumpáčem nevykořeníš. S kafetem je to dycky problém, takový to krabicový je dobrý, ale sladký, já rád jen s mlíkem nebo úplně "na hulváta."
Nýst si s sebou hrníček mi připadá ujetý a nebezpečný, že bych to jako rozlil nebo tak a hlavně bych se celou cestu soustředil jen na hrnek, takže bych potkal všechny sloupy v okolí a tak.
K jídlu - snídám stylem "ptačí zob" - stačí mi fakt málo pro pocit nasycení, poslední dobou jsem přešel na 10 deka rybího salátu a rohlik a mám den plnej omega - B kyselinky, takže svištim Prahem jak fík.
3) Fobie - jo, už vodmala mám hroznej strach z vosy usazený na kousku "toho výbornýho švestkovýho koláče," sršně spadlýho do malinovky nebo podobnejch nezvanejch hostí, který stuj co stuj (chuj co fuj) maj potřebu kazit snídaně v trávě,
tudíž se z celýho toho milýho pikniku pro mě krása omezí na strach ze zvyřátek, který fakt nechci potkat v puse, na to, že do mě smaží slunko nebo je mi zima ve stínu a navíc(!) to ani nemám čim přepít.
a co vy? piknikujete? mám pro vás kdyžtak ideálního piknik partnera/partnerku, haha!
tož čauné?
a ještě fotodokumentace - antifešnista na pikniku
úterý 2. srpna 2011
Letní vopálení gulí
Tak jo, přišel čas napravit resty, který jsem si tu zavinil, jak jsem naznačil posledně - antifešn se posouvá do sociálnější a "familyfriendly" roviny.
K tomu se váže i další změna, kterou mi, doufám, fellaz odpustí - zatim nejni zrcadlo, takže veškerej fotomateriál vzniká ne tolik konceptuálně, ale nahodile. Zelenej byt vodnes čas, teď jsme s lasičkou v bílym s vykachlíkovanou koupelnou, což prozatim berme jako takovou malou fotolaboratoř. A teď už k jádru věci.
Chodíte se vopalovat?
Heleď, nikdy jsem nebyl plovárenskej floutek, nevim proč, ale už od outlýho věku mám problém s takovou tou "pohodičkou na dece." Dycky jsem si říkal, že ani nechápu kultůru párků v rohliku, pivíčka a těhle nezbytností, co takový vodpůldne na koupáku nutně provázej.
Nedávno se lasička usmyslela, že teda jako když máme blízko bazén a hned za rohem močku, že toho jako musíme využít. Proto jsme takticky a nečekaně vyrazili do hostivaře viď, cesta dlouhá jaxviň, vedro jak blb, vystoupení na špatný zastávce bylo asi tim nejmenším zlem toho dne. Po 4 kilometrech prudkýho stoupání už skoro na vodu nebylo ani pomyšlení, jenže víš jak, slib je slib a tak lezeš dál tim oumornym prašným vedrem a už máš takovej ten vítězoslavnej pocit, jako že "je to tu cejtit vodou a rybinou" jenže Tradá vole, dalo by se říct, prosim pěkně - voni jí vypustili, takže místo cachtání se a dováděnkách na hladině je teď hostivařská přehrada tak akorát místo pro úchyly co vzývaj bagry a radlice (neplést s Radlicemi) jak já míšu džeksnů v devadesatym druhym.
Ten den už se mnou nebyla žádná švanda a tvářil jsem se jak kakabus
Jináč jste si možná všimli, že jsem taky tzv. "vočíhanej"
Jo, to jsem a rovnou upozorňuju - na I.P.Pavlova vás vopravdu nevočíhaj dobře. Půl hoďky jsem panince janince (tak jí tam fakt někdo řikal, nekecam!) snažil vysvětlit podstatu toho, co bych chtěl mít na hlavě, aby to bylo dynamický, mladý, odlehčený, aby to zkrátka bylo jak Marloň Břandous v Metru do stanice tajga viď, pani uznale pokývala hlavou (vypadala, že si Marloně ještě pamatuje ze školky) a jala se tvořit.
To, že chci vypadat jako blbec jsem moh říct rovnou, ale že budu vypadat jako blbec po prvním náboru hitlerjugend, to už byla silná kávička i na mě, tož to by bylo pro dnešek šecko
a tady ještě dobový portrét mladého jugenda
K tomu se váže i další změna, kterou mi, doufám, fellaz odpustí - zatim nejni zrcadlo, takže veškerej fotomateriál vzniká ne tolik konceptuálně, ale nahodile. Zelenej byt vodnes čas, teď jsme s lasičkou v bílym s vykachlíkovanou koupelnou, což prozatim berme jako takovou malou fotolaboratoř. A teď už k jádru věci.
Chodíte se vopalovat?
Heleď, nikdy jsem nebyl plovárenskej floutek, nevim proč, ale už od outlýho věku mám problém s takovou tou "pohodičkou na dece." Dycky jsem si říkal, že ani nechápu kultůru párků v rohliku, pivíčka a těhle nezbytností, co takový vodpůldne na koupáku nutně provázej.
Nedávno se lasička usmyslela, že teda jako když máme blízko bazén a hned za rohem močku, že toho jako musíme využít. Proto jsme takticky a nečekaně vyrazili do hostivaře viď, cesta dlouhá jaxviň, vedro jak blb, vystoupení na špatný zastávce bylo asi tim nejmenším zlem toho dne. Po 4 kilometrech prudkýho stoupání už skoro na vodu nebylo ani pomyšlení, jenže víš jak, slib je slib a tak lezeš dál tim oumornym prašným vedrem a už máš takovej ten vítězoslavnej pocit, jako že "je to tu cejtit vodou a rybinou" jenže Tradá vole, dalo by se říct, prosim pěkně - voni jí vypustili, takže místo cachtání se a dováděnkách na hladině je teď hostivařská přehrada tak akorát místo pro úchyly co vzývaj bagry a radlice (neplést s Radlicemi) jak já míšu džeksnů v devadesatym druhym.
Ten den už se mnou nebyla žádná švanda a tvářil jsem se jak kakabus
Jináč jste si možná všimli, že jsem taky tzv. "vočíhanej"
Jo, to jsem a rovnou upozorňuju - na I.P.Pavlova vás vopravdu nevočíhaj dobře. Půl hoďky jsem panince janince (tak jí tam fakt někdo řikal, nekecam!) snažil vysvětlit podstatu toho, co bych chtěl mít na hlavě, aby to bylo dynamický, mladý, odlehčený, aby to zkrátka bylo jak Marloň Břandous v Metru do stanice tajga viď, pani uznale pokývala hlavou (vypadala, že si Marloně ještě pamatuje ze školky) a jala se tvořit.
To, že chci vypadat jako blbec jsem moh říct rovnou, ale že budu vypadat jako blbec po prvním náboru hitlerjugend, to už byla silná kávička i na mě, tož to by bylo pro dnešek šecko
a tady ještě dobový portrét mladého jugenda
pondělí 1. srpna 2011
Helejk!
Já vim, sliboval, ale nenapsal, napsal, ale nikoho to nezajímá a tak
tak já teda čísahám na smrt svojí zvukovky, že tenhle tejden něco splodim, teď jen takovej malej wormap
vod tý doby, co nebydlim sám je témat přehršel, tak se těšte, bude to se šťávičkou čočovičkou a intimčo jak stehno.
Jinak na dobové fotografii je zachycen kuchyňský robot se sifonem z bazáru (vintáž - víšjak), formou na bábovku (bondáž - víšjak), to celý v sexy vykachličkovaný koupelce.
Tak zatial
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)