čtvrtek 20. prosince 2012
Sorry velký
Sorry, týpkové, hejt příde až v noci, tyinternety v těchlondýnech jsou krapet líný. Stay týpek a čekuj ráno s koncem světa! Kterej teda taky hejtuju
středa 19. prosince 2012
Antifešnista hejtuje
Helejk, jako správnej anti-člověk se mi střádá pěkná hromádka témat na hejt.
Za všechny vytahuju moje 3 nejoblíbenější: Zrní, Pozitivní Evoluce a velmi čerstvě Anti-komunisti z Budějc.
Co kdybych vám natočil pod stromeček video, kde se budu trošku obšírněji zabejvat každým z nich?
Něco krátkýho, pěknýho, vtipnýho - viď?
Dávej fídbek a buď týpek!
DO HEJTU ZBEJVÁ
Za všechny vytahuju moje 3 nejoblíbenější: Zrní, Pozitivní Evoluce a velmi čerstvě Anti-komunisti z Budějc.
Co kdybych vám natočil pod stromeček video, kde se budu trošku obšírněji zabejvat každým z nich?
Něco krátkýho, pěknýho, vtipnýho - viď?
Dávej fídbek a buď týpek!
DO HEJTU ZBEJVÁ
sobota 8. prosince 2012
Antifešnista hajpuje
Helejk, zdravim, jaxem předesílal - pořád ještě nemám zrcadlo, takže se musim zabejvat miliardou jinejch věcí než vymejšlet antifešn, stydim, ale nenaděláš nic, špígl je prostě špígl - základní věc fešnistova... Až na něj vydělám, ale zejména až se s jarem přestěhuju do lepčího, tak vám sem hodim nějakej ten urban kraut-fit.
Jinak - tohleto, co vám sem házim, to si pustíš, viď?
A na jaře 2013 (jestli teda přežijem ty konce světa) si koupíš El Píčko, viď?
Jakože podpoříš to kontemporární hudební kapelovou scénu... Díky předem
a dávej vědět co ty na to, jo?
Čauk
Jinak - tohleto, co vám sem házim, to si pustíš, viď?
A na jaře 2013 (jestli teda přežijem ty konce světa) si koupíš El Píčko, viď?
Jakože podpoříš to kontemporární hudební kapelovou scénu... Díky předem
a dávej vědět co ty na to, jo?
Čauk
pondělí 1. října 2012
Můvnout / čeknout / bůknout
Tak přesně v opačnym pořadí jsem to udělal já.
Odjel jsem pryč, nasát inspiraci, čistit hlavu a mazat hurdisky.
Tak, kdyby někoho zajímalo pár filocanců, tak tadyk:
kupatamimi.blogspot.com
zatim tu nemám zrcadlo, takže dělám pseudointelektuála. nebo kvazi. jak to má kdo radši.
čauk
Odjel jsem pryč, nasát inspiraci, čistit hlavu a mazat hurdisky.
Tak, kdyby někoho zajímalo pár filocanců, tak tadyk:
kupatamimi.blogspot.com
zatim tu nemám zrcadlo, takže dělám pseudointelektuála. nebo kvazi. jak to má kdo radši.
čauk
Proclaiming the good news
of
<3 JESUS CHRIST <3 <3 <3
to the community
Štítky:
afrodiziakum,
Beduín,
blití,
bradla,
čáslavská,
do pyče,
Flyboy,
mahna mahna,
silnička,
spíš nic,
svěží,
toaleta
čtvrtek 13. září 2012
Fufťák a texasky
HEJ, BORCÍ A BORKY! Sorry jak debil, jsem debil - měl jsem tady před rokem udělanej článek a místo publikovat jsem ho dal uložit. Takže starej dobrej antifešn, rok starej, dneska nalezenej, vítej nám, brácho v domě!
Zdarjaxviňa!
Pardon, že jsem se trošku zdržel se slibovaným článkem, ale znáš to, z něčeho musíš bejt živ a kolik prací máš, o tolik času přicházíš, takže jsem byl teď takovej nějakej pekelnej, ale zase jako budou se dít věci, to jó...
Každopádně - vítáme tě, Járo! je v plnym proudu, ulice šustěj šusťákem a lehkejma nepromokavejma bundičkama, který ušily chicks z bangladéše, džínovina se taky přihlásila vo slovo a ulice jsou plný rockerů/hipsterů/krátkejch sukní a dlouhejch šortek a vůbec...
jak jsem říkal ve videoblogu - vobčas vykoukne nějaký to blejtko, vobčas chlupatá noha jemně se votře v tramvaji, ale za to teplo to stojí, ne?
hele, takže jsem zalovil ve svojí sbírce věcí a vykouknul na mě model:
"kunďáček" vol. 1

sedíš si takhle doma, prší viď a najednou se ti zachce vyjít do ulice, potkat pár chicks, dát si s nima drinks a tak... prostě na romantiku neni čas... natáhneš bundičku, ve který si v patnácti-šestnácti balil kočičky na gymplu, necháš si "gatě na doma" - jako že pohoda lahoda a jasnej tah na bránu. Hej, bičiz, jen jsem si tak vodskočil vod plotny nalov...
každopádně jednoznačnej trend tohodle jara je koukající podolek, aspoň co jsem si vobčas všim u holek... docela sexy záležitost... dobrý je na ten podolek něco napsat... typu "nečum"
další modýlek je "etnosporty"

právě si dohrál svůj životní mač tů mač a najednou, jako by na voslavu někdo začne hrát balkánský rytmy střižený teknem... je ti to jasný, musíš tam bejt... páč tohle jsou famfáry akorát tak hodný mě, natáhneš svojí voblíbenou roláko-něco batiku a upaluješ, abys to stih.
Zásadní pro tenhle styl je - koukající podolek!!!, neholit nohy, ponožky vytahovat ke kolenum, nosit v uších vonný tyče - aróma nějaký opiový lásky ideálně...
hele, všimli jste si, že jsem konečně vychytal trend a umim se fotit zezhora? dá to teda fušku a je to přitroublý, ale bloggeři řikaj, že se to nosí, tak co viď, taky tady musim sledovat nějakej ten trendíček...
každopádně příště bude série pár vintáž kousků...
tož čaujakvině!
Zdarjaxviňa!
Pardon, že jsem se trošku zdržel se slibovaným článkem, ale znáš to, z něčeho musíš bejt živ a kolik prací máš, o tolik času přicházíš, takže jsem byl teď takovej nějakej pekelnej, ale zase jako budou se dít věci, to jó...
Každopádně - vítáme tě, Járo! je v plnym proudu, ulice šustěj šusťákem a lehkejma nepromokavejma bundičkama, který ušily chicks z bangladéše, džínovina se taky přihlásila vo slovo a ulice jsou plný rockerů/hipsterů/krátkejch sukní a dlouhejch šortek a vůbec...
jak jsem říkal ve videoblogu - vobčas vykoukne nějaký to blejtko, vobčas chlupatá noha jemně se votře v tramvaji, ale za to teplo to stojí, ne?
hele, takže jsem zalovil ve svojí sbírce věcí a vykouknul na mě model:
"kunďáček" vol. 1

sedíš si takhle doma, prší viď a najednou se ti zachce vyjít do ulice, potkat pár chicks, dát si s nima drinks a tak... prostě na romantiku neni čas... natáhneš bundičku, ve který si v patnácti-šestnácti balil kočičky na gymplu, necháš si "gatě na doma" - jako že pohoda lahoda a jasnej tah na bránu. Hej, bičiz, jen jsem si tak vodskočil vod plotny nalov...
každopádně jednoznačnej trend tohodle jara je koukající podolek, aspoň co jsem si vobčas všim u holek... docela sexy záležitost... dobrý je na ten podolek něco napsat... typu "nečum"
další modýlek je "etnosporty"

právě si dohrál svůj životní mač tů mač a najednou, jako by na voslavu někdo začne hrát balkánský rytmy střižený teknem... je ti to jasný, musíš tam bejt... páč tohle jsou famfáry akorát tak hodný mě, natáhneš svojí voblíbenou roláko-něco batiku a upaluješ, abys to stih.
Zásadní pro tenhle styl je - koukající podolek!!!, neholit nohy, ponožky vytahovat ke kolenum, nosit v uších vonný tyče - aróma nějaký opiový lásky ideálně...
hele, všimli jste si, že jsem konečně vychytal trend a umim se fotit zezhora? dá to teda fušku a je to přitroublý, ale bloggeři řikaj, že se to nosí, tak co viď, taky tady musim sledovat nějakej ten trendíček...
každopádně příště bude série pár vintáž kousků...
tož čaujakvině!
Fashion true story, bro!
Heleď, vobčas, když Bůh dopustí, tak i Antifashionisto spustí - v tomhle případě nejspíš uši a stane se pro jednou modemanem.
Jsou prostě příležitosti, který si tak nějak žádaj deko rumu, a to bez zbytečnýho vodmlouvání.
Tak abych to neprotahoval a abyste věděli, že to bylo velký, tak musim říct, že jsem byl na svatbě svojí oblíbený tetinky.
A vlastně jsem jí chtěl popřát všechno dobrý a krásný a aby to bylo moooc velký!
Jsou prostě příležitosti, který si tak nějak žádaj deko rumu, a to bez zbytečnýho vodmlouvání.
Tak abych to neprotahoval a abyste věděli, že to bylo velký, tak musim říct, že jsem byl na svatbě svojí oblíbený tetinky.
A vlastně jsem jí chtěl popřát všechno dobrý a krásný a aby to bylo moooc velký!
Jen mi na týhle svatbě došlo, že "now is your turn" - zkrátka všechno narozený přede mnou se vyvdalo a po mě je tam proluka, že až bude tahle svatba, tak já už konečně budu mít vousy (proluka je vidět i na týhle fotce, žejo)... Tak mi držte palce, ať se při výběru neseknu, žejo.
Příště zase anti-móda, a to ze světa!
Čauk
Štítky:
ba bička,
bratra ranec,
jeluďka,
kráva ti,
kvádro,
slušnej kluk,
solnej sloup,
Svatbič,
teta
čtvrtek 23. srpna 2012
Letní labůžo!
Zdravim!
Helejk, já vim, že obnovovat zašlou pseudoslávu něčeho, co je přes rok mrtvý je trapný a že nevstoupíš dvakrát do tý stejný řeky. Jenže vono se toho tolik děje!
Když se dívám na fotky z různejch turbohyper hipster párty, tak si prostě nemůžu pomoct, tolik hezkejch lidí!
Takže to vezmem trošku vod podlahy ne?
Co jsem vlastně tak dlouho dělal, že jsem nedělal antifešn?
Pracoval-rozcházel se s lasičkou-pracoval-prosil lasičku vo ruku-pracoval-rozcházel se s lasičkou-pártyoval fest-miloval sebe-miloval život-miloval všechny-nenáviděl sebe-vracel se k lasičce-zase jí prosil vo ruku a do toho pracoval-hádal se s lasičkou-prosil jí opět vo ruku a teď...?
No, teď zase začíná starej, dobrej, poctivej, jedinečnej, nepřekonatelnej, originální, nenahraditelnej antifešn život,
zásadní změny totiž prej přicházej na podzim, když ti začne studenej vítr vofukovat gule, ale přes den je ještě vedro... To mi kdysi řek můj fázy, kterýho timto zdravim.
Myslim, že má pravdu - změnu čekej na podzim by se chtělo říct.
Každopádně... nebudem to dlouho vokecávat, ne? A jdem na věc

jak se říká u nás na vsi - z léta moc nezbylo a brzo budou vánoce - proto je lepší bejt připravenej na všechno, žejo. Hřejivou devadesátkovou džísku jsem podědil po předchozím nájemníkovi, kterýho si představuju jako mladýho Jardu Jágra, zelený trencle jsou random custom mega hyperion vodněkuď z ranýho dětství a celej tenhle model bych nazval turbometal megadeth. Takhle se chodí na letní párty, vážení. A hipstří můžou utřít nos, protože narozdíl vod nich já dbám na svátečnost situace "někam si tak prostě vyrazit" a proto nechybí ohm-mami-padá-rum vzorovaná kravata! Tož, čauk!

jak se říká u nás na vsi - z léta moc nezbylo a brzo budou vánoce - proto je lepší bejt připravenej na všechno, žejo. Hřejivou devadesátkovou džísku jsem podědil po předchozím nájemníkovi, kterýho si představuju jako mladýho Jardu Jágra, zelený trencle jsou random custom mega hyperion vodněkuď z ranýho dětství a celej tenhle model bych nazval turbometal megadeth. Takhle se chodí na letní párty, vážení. A hipstří můžou utřít nos, protože narozdíl vod nich já dbám na svátečnost situace "někam si tak prostě vyrazit" a proto nechybí ohm-mami-padá-rum vzorovaná kravata! Tož, čauk!
Štítky:
ˇxandy,
cajk,
hipster,
chleba,
chlupatej hrudník,
chlupatý nohy,
kožešina,
nádobíčko,
novej byt,
patka,
šortky
úterý 30. srpna 2011
PíÁrko/SPAM: Rekonstrukce Bitu
Tak, tohleto si tu vodpromuju, esli máte něco z plexi, co byste chtěli vyříznout, tak si přineste materiál a my Vám to, vole, profi vyfiknem, takže co že se teda chystá?
SPAM - Rekonstrukce Bitu
Vladimir 518, David Vrbík, Ondřej Anděra
1.9. | SPAM:Rekonstrukce Bitu | 21:30 | piazzeta ND – vstup zdarma
ZAHÁJENÍ SEZONY 2011/12 NA NOVÉ SCÉNĚ ND
Bude tomu přesně rok, co trojice pražských multimediálních umělců (Vladimir 518, David Vrbík a Ondřej Anděra), sdružených pod názvem SPAM, zrealizovala audiovizuální představení Bit, vyrobené speciálně pro fasádu pražské Nové Scény. Tato pragerovská budova s pixelovým opláštěním podle návrhu umělce Stanislava Libeňského se stala zcela ideální platformou pro tuto laserovo - video - audio performance. Dalo by se říci, že téma představení přímo vzešlo z fasády budovy, z jejího gridu. Jeden pixel, jeden bit, jedno políčko mřížky, jedno zrnko, jedna bytost. To je ústřední téma celé konstrukce, na které je SPAM: Bit postaven.
Rok poté přichází Rekonstrukce Bitu, znovusestavení složité skládačky rozprostřené v několika počítačích a jejich periferiích. Již z tohoto důvodu se tedy nejedná o klasickou reprízu, ale o skutečné znovuoživení digitálního organismu. Autoři hodlají několik částí Bitu přestavět, něco vypustit a několik nových sekvencí přidat. Jednou z nich bude i skladba od speciálního hosta večera - Ondřeje Skaly aka Ježíš táhne na Berlín.
Facebook event:
http://www.facebook.com/event.php?eid=209803099078350
taxe, doufám, potkáme ne?
SPAM - Rekonstrukce Bitu
Vladimir 518, David Vrbík, Ondřej Anděra
1.9. | SPAM:Rekonstrukce Bitu | 21:30 | piazzeta ND – vstup zdarma
ZAHÁJENÍ SEZONY 2011/12 NA NOVÉ SCÉNĚ ND
Bude tomu přesně rok, co trojice pražských multimediálních umělců (Vladimir 518, David Vrbík a Ondřej Anděra), sdružených pod názvem SPAM, zrealizovala audiovizuální představení Bit, vyrobené speciálně pro fasádu pražské Nové Scény. Tato pragerovská budova s pixelovým opláštěním podle návrhu umělce Stanislava Libeňského se stala zcela ideální platformou pro tuto laserovo - video - audio performance. Dalo by se říci, že téma představení přímo vzešlo z fasády budovy, z jejího gridu. Jeden pixel, jeden bit, jedno políčko mřížky, jedno zrnko, jedna bytost. To je ústřední téma celé konstrukce, na které je SPAM: Bit postaven.
Rok poté přichází Rekonstrukce Bitu, znovusestavení složité skládačky rozprostřené v několika počítačích a jejich periferiích. Již z tohoto důvodu se tedy nejedná o klasickou reprízu, ale o skutečné znovuoživení digitálního organismu. Autoři hodlají několik částí Bitu přestavět, něco vypustit a několik nových sekvencí přidat. Jednou z nich bude i skladba od speciálního hosta večera - Ondřeje Skaly aka Ježíš táhne na Berlín.
Facebook event:
http://www.facebook.com/event.php?eid=209803099078350
taxe, doufám, potkáme ne?
pátek 12. srpna 2011
Piknikujete?
Inu, jsou některé věci, které u mě vyvolávají velmi často osypky. Například věta: "Venku je hezky, co kdybychom si tu snídani/přesnídávku/oběd/svačinu/večeři dali tam?"
Přes počáteční vlažný odpor jsem se vždycky podvolil a vyrazil jíst.
Co mi vlastně osypky způsobuje?
1) Roztáhnutí deky na louce/v parku - louka je pro mě místem, kde si vegetěj hmyzáci, ftáci a podobná havěť, kterou mám hrozně rád, dokud mi mravenčí kolonie nevleze díky "tomu výbornýmu švestkovýmu koláču" do trentýrek skálopevně rozhodnutá založit si tam nové mraveniště.
Park zase vnímám jako relaxační místo, kam spoustá lidí chodí "jakože na čumendu," takže si s každym soustem připadám jako blbeček libeček, kterej vole ukazuje, že má na housku se salámem, nebo na "ten výbornej švestkovej koláč."
2) Volba pochutin - jakoby jo, snídám rád kafe a cigára, vlastně už je to takovej návyk, kterej ani krumpáčem nevykořeníš. S kafetem je to dycky problém, takový to krabicový je dobrý, ale sladký, já rád jen s mlíkem nebo úplně "na hulváta."
Nýst si s sebou hrníček mi připadá ujetý a nebezpečný, že bych to jako rozlil nebo tak a hlavně bych se celou cestu soustředil jen na hrnek, takže bych potkal všechny sloupy v okolí a tak.
K jídlu - snídám stylem "ptačí zob" - stačí mi fakt málo pro pocit nasycení, poslední dobou jsem přešel na 10 deka rybího salátu a rohlik a mám den plnej omega - B kyselinky, takže svištim Prahem jak fík.
3) Fobie - jo, už vodmala mám hroznej strach z vosy usazený na kousku "toho výbornýho švestkovýho koláče," sršně spadlýho do malinovky nebo podobnejch nezvanejch hostí, který stuj co stuj (chuj co fuj) maj potřebu kazit snídaně v trávě,
tudíž se z celýho toho milýho pikniku pro mě krása omezí na strach ze zvyřátek, který fakt nechci potkat v puse, na to, že do mě smaží slunko nebo je mi zima ve stínu a navíc(!) to ani nemám čim přepít.
a co vy? piknikujete? mám pro vás kdyžtak ideálního piknik partnera/partnerku, haha!
tož čauné?
a ještě fotodokumentace - antifešnista na pikniku
Přes počáteční vlažný odpor jsem se vždycky podvolil a vyrazil jíst.
Co mi vlastně osypky způsobuje?
1) Roztáhnutí deky na louce/v parku - louka je pro mě místem, kde si vegetěj hmyzáci, ftáci a podobná havěť, kterou mám hrozně rád, dokud mi mravenčí kolonie nevleze díky "tomu výbornýmu švestkovýmu koláču" do trentýrek skálopevně rozhodnutá založit si tam nové mraveniště.
Park zase vnímám jako relaxační místo, kam spoustá lidí chodí "jakože na čumendu," takže si s každym soustem připadám jako blbeček libeček, kterej vole ukazuje, že má na housku se salámem, nebo na "ten výbornej švestkovej koláč."
2) Volba pochutin - jakoby jo, snídám rád kafe a cigára, vlastně už je to takovej návyk, kterej ani krumpáčem nevykořeníš. S kafetem je to dycky problém, takový to krabicový je dobrý, ale sladký, já rád jen s mlíkem nebo úplně "na hulváta."
Nýst si s sebou hrníček mi připadá ujetý a nebezpečný, že bych to jako rozlil nebo tak a hlavně bych se celou cestu soustředil jen na hrnek, takže bych potkal všechny sloupy v okolí a tak.
K jídlu - snídám stylem "ptačí zob" - stačí mi fakt málo pro pocit nasycení, poslední dobou jsem přešel na 10 deka rybího salátu a rohlik a mám den plnej omega - B kyselinky, takže svištim Prahem jak fík.
3) Fobie - jo, už vodmala mám hroznej strach z vosy usazený na kousku "toho výbornýho švestkovýho koláče," sršně spadlýho do malinovky nebo podobnejch nezvanejch hostí, který stuj co stuj (chuj co fuj) maj potřebu kazit snídaně v trávě,
tudíž se z celýho toho milýho pikniku pro mě krása omezí na strach ze zvyřátek, který fakt nechci potkat v puse, na to, že do mě smaží slunko nebo je mi zima ve stínu a navíc(!) to ani nemám čim přepít.
a co vy? piknikujete? mám pro vás kdyžtak ideálního piknik partnera/partnerku, haha!
tož čauné?
a ještě fotodokumentace - antifešnista na pikniku
úterý 2. srpna 2011
Letní vopálení gulí
Tak jo, přišel čas napravit resty, který jsem si tu zavinil, jak jsem naznačil posledně - antifešn se posouvá do sociálnější a "familyfriendly" roviny.
K tomu se váže i další změna, kterou mi, doufám, fellaz odpustí - zatim nejni zrcadlo, takže veškerej fotomateriál vzniká ne tolik konceptuálně, ale nahodile. Zelenej byt vodnes čas, teď jsme s lasičkou v bílym s vykachlíkovanou koupelnou, což prozatim berme jako takovou malou fotolaboratoř. A teď už k jádru věci.
Chodíte se vopalovat?
Heleď, nikdy jsem nebyl plovárenskej floutek, nevim proč, ale už od outlýho věku mám problém s takovou tou "pohodičkou na dece." Dycky jsem si říkal, že ani nechápu kultůru párků v rohliku, pivíčka a těhle nezbytností, co takový vodpůldne na koupáku nutně provázej.
Nedávno se lasička usmyslela, že teda jako když máme blízko bazén a hned za rohem močku, že toho jako musíme využít. Proto jsme takticky a nečekaně vyrazili do hostivaře viď, cesta dlouhá jaxviň, vedro jak blb, vystoupení na špatný zastávce bylo asi tim nejmenším zlem toho dne. Po 4 kilometrech prudkýho stoupání už skoro na vodu nebylo ani pomyšlení, jenže víš jak, slib je slib a tak lezeš dál tim oumornym prašným vedrem a už máš takovej ten vítězoslavnej pocit, jako že "je to tu cejtit vodou a rybinou" jenže Tradá vole, dalo by se říct, prosim pěkně - voni jí vypustili, takže místo cachtání se a dováděnkách na hladině je teď hostivařská přehrada tak akorát místo pro úchyly co vzývaj bagry a radlice (neplést s Radlicemi) jak já míšu džeksnů v devadesatym druhym.
Ten den už se mnou nebyla žádná švanda a tvářil jsem se jak kakabus

Jináč jste si možná všimli, že jsem taky tzv. "vočíhanej"
Jo, to jsem a rovnou upozorňuju - na I.P.Pavlova vás vopravdu nevočíhaj dobře. Půl hoďky jsem panince janince (tak jí tam fakt někdo řikal, nekecam!) snažil vysvětlit podstatu toho, co bych chtěl mít na hlavě, aby to bylo dynamický, mladý, odlehčený, aby to zkrátka bylo jak Marloň Břandous v Metru do stanice tajga viď, pani uznale pokývala hlavou (vypadala, že si Marloně ještě pamatuje ze školky) a jala se tvořit.
To, že chci vypadat jako blbec jsem moh říct rovnou, ale že budu vypadat jako blbec po prvním náboru hitlerjugend, to už byla silná kávička i na mě, tož to by bylo pro dnešek šecko
a tady ještě dobový portrét mladého jugenda
K tomu se váže i další změna, kterou mi, doufám, fellaz odpustí - zatim nejni zrcadlo, takže veškerej fotomateriál vzniká ne tolik konceptuálně, ale nahodile. Zelenej byt vodnes čas, teď jsme s lasičkou v bílym s vykachlíkovanou koupelnou, což prozatim berme jako takovou malou fotolaboratoř. A teď už k jádru věci.
Chodíte se vopalovat?
Heleď, nikdy jsem nebyl plovárenskej floutek, nevim proč, ale už od outlýho věku mám problém s takovou tou "pohodičkou na dece." Dycky jsem si říkal, že ani nechápu kultůru párků v rohliku, pivíčka a těhle nezbytností, co takový vodpůldne na koupáku nutně provázej.
Nedávno se lasička usmyslela, že teda jako když máme blízko bazén a hned za rohem močku, že toho jako musíme využít. Proto jsme takticky a nečekaně vyrazili do hostivaře viď, cesta dlouhá jaxviň, vedro jak blb, vystoupení na špatný zastávce bylo asi tim nejmenším zlem toho dne. Po 4 kilometrech prudkýho stoupání už skoro na vodu nebylo ani pomyšlení, jenže víš jak, slib je slib a tak lezeš dál tim oumornym prašným vedrem a už máš takovej ten vítězoslavnej pocit, jako že "je to tu cejtit vodou a rybinou" jenže Tradá vole, dalo by se říct, prosim pěkně - voni jí vypustili, takže místo cachtání se a dováděnkách na hladině je teď hostivařská přehrada tak akorát místo pro úchyly co vzývaj bagry a radlice (neplést s Radlicemi) jak já míšu džeksnů v devadesatym druhym.
Ten den už se mnou nebyla žádná švanda a tvářil jsem se jak kakabus

Jináč jste si možná všimli, že jsem taky tzv. "vočíhanej"
Jo, to jsem a rovnou upozorňuju - na I.P.Pavlova vás vopravdu nevočíhaj dobře. Půl hoďky jsem panince janince (tak jí tam fakt někdo řikal, nekecam!) snažil vysvětlit podstatu toho, co bych chtěl mít na hlavě, aby to bylo dynamický, mladý, odlehčený, aby to zkrátka bylo jak Marloň Břandous v Metru do stanice tajga viď, pani uznale pokývala hlavou (vypadala, že si Marloně ještě pamatuje ze školky) a jala se tvořit.
To, že chci vypadat jako blbec jsem moh říct rovnou, ale že budu vypadat jako blbec po prvním náboru hitlerjugend, to už byla silná kávička i na mě, tož to by bylo pro dnešek šecko
a tady ještě dobový portrét mladého jugenda
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

