Rychlý káry, silný motorky (Ke Kořenum vol. II)

Antifashionisto je taky jenom člověk a má svoje zvrhlý lidský záliby... Kolem desátýho roku věku mě fascinovaly motorky, takový ty fakt hustý, žádný pionýři a prskolety, pořádnej kočkolap, na kterym když svezeš svojí chick, získáš titul vládce všech silnic... nevěříš?

jo, takže kturopřísná zalehávačka noname značky... Aerodynamicky jsem dovršil to, co začlo plexisklo se závodní trojkou štítkem vod svý best ever čepice, která byla ze všech tenis mačů propocená tak, že zežloutla zevnitř. V týhle době mě začla bavit biologie, protože jsem zjistil, že mušky dosedaj na štítek a sajou pot, takže s každym pohybem jsem si připadal jako Pán Much

Jenže nejenom motorkama je člověk živ, vobčas taky prší žejo a to je pak praktičnost jednostopýho vozidla ta tam, takže jsem miloval i auta, velký, silný auta, který maj několikero hřebců pod kapotou a ty drže opratě dobře pobitého povozu jsi jako majitel Kladrubskýho hřebčína

chápeš to napětí ne? před tebou se nějakej ňouma táhne asi tak dvacítkou a ty bys blil, protože koně jsou nevycválaný, tady bych chtěl upozornit na jednu zvlášnost a to modrý lazení mýho "autfitu" - zjistil jsem tehdy, že v modro-modrý v odstínech Egejskýho moře se tenistky jen třesou, protože s každym tvym pohybem vypadáš jako vlna, kterou se neuvěřitelnou rychlostí řítíš k jejím břehům kde z tebe zvostane jen pěna

No a poslední žejo, všechno je hezký, ale moc silniční - vobčas se ti taky chce jen tak vyrazit do lesa, prohnat pár srnek na trnitejch cestách, v klidu si dát cigárko na sluneční mýtině atd., takže volíš jasně Lend Rouvra skříženýho s tankem

jasně, pro někoho možná nuda, pro citlivý duše jednoznačně nejlepší řešení jak snoubit eleganci, nonšalantnost a svojí citovku - přírodu. Prostě jen tak jedeš, připadáš si jak norskej dřevorubec a nic neřešíš, protože všechno zrovna řeší tebe... Tady asi hledám páčku na nahození toho mutantskýho motoru, kterej sladce vrní.

Takže dámy a pánové, tehdy jsem byl po uši zamilován do techniky a snil o tom, že budu mít auto, dneska mám maximálně tak prošoupaný ponožky, ve kterejch vobrážim tenhle svět... a na závěr si dovoluju přiložit PFko

V Tibetu maj na drátech pověšený do větru šátky přání (opravte mě, pokud se mejlim), já mám na drátu pověšený svoje trenky a ponožky přání nesplněnejch, tak ať jich taky nemáte tolik a v příštím roce se tu zase sejdem né? Tak buďte antifashion, ať je na co se v těch ulicích taky dívat

Ponožky u mužů

Výraz „ponožky“ nenávidím, protože pod ponožkami si každý představí (nebo alespoň já) pěkně vyžehlené, vyprané ponožky v dámském šatníku. Možná je to také proto, že to tak mívala kdysi moje babička ve skříni a já jako malý kluk nechápal, co na těch voňavých hadřících, které propotí svou prací na poli (takovou já mám babičku, hehe!) je, aby si zasloužily eufemisticky pojmenovat... . Mnohem výstižnější je lidová „fusekle“ vyjadřující fakt, že se to natáhne na nohu a je určený k propocení. Ale dost keců.

Co může bejt lepšího, než když při holčičí debatě proběhne:
X:"tak co, jakej byl?"
Y:"Skvělej, smrad jeho fuseklí bylo afrodiziakum, jaký jsem ještě nepoznala!"

Na sobě mám triko pocintaný vod kafe(zdravim)
trentýrky po tátovi(zdravim)
a fusekle z kouzelný igelitky na použitý fusekle

příště bude talk o pocintanejch věcech!