Článek o výhodách blogu při navazování mezilidskejch vztahů

Normální pátek, viď.
Nejdřív rande se smrdutejma technikama ze Staváku, pak s Lanou Del Rey, pak táhneš Lanu na svým lanu nebetyčnýho SWAGu do Kokpitu (btw. zamyslete se nad mosh pit / cock pit).
Párty, vína, Laně tlačíš do hlavy sexuální nesmysly a doufáš, že ti za odměnu podlachní gencle, ale místo toho vyvoláváš konfilkty s Jáchymem a do toho ti píše zoufalé opilé Břuško, že sedí zhoubované v Jihlavě. Super.
Vycejtíš příležitost a z Lany se pokoušíš přesedlat na atraktivní fashionblogerku tvého milého Břuška (protože sedí zhoubované v Jihlavě). Ani shit. Shit!
Mno, taxeš takovej smutnej a rázným krokem odcházíš. Cestou jen ještě pro jistotu vyvoláš konfikt s rastafariány plnými shitu, kteří ti kérují do lakýrek. Vořezpruti co maj na hlavě jamajský hovínka a vkus v mínusovým SWAGu.
Jsi na mostku přes Vltavěnku a přemejšlíš, koho že teda kde že ještě zastihneš a tak a najednou: "Čau, jsi to ty?"
Mno, tak nahodíš SWAG, patku, odhodíš z rukou nůž i láhev a jdeš.

Tenhle článek nemá žádnej hlubokej smysl, jen jsem vám chtěl říct - zaveďte si blog.
Svět bude krásnější místo.
Fakt.
Hezký (leze na mě) jaro!


ppp.sss.s: Přiznání antifešnysty: Začal jsem bejt stylovej. A co vy?

Antifashion is my passion

Protože jsem nikdy neměl blog a poslední dobou mě zaráží enormní příbytek fashion blogů, řek jsem si a dost... Správnej chlap má smrdět i z fotky. Tady chci psát o tom, jak se stát alfa samcem, kterej se nebojí si vzít tričko, na kterym je jasně patrná stopa vod guláše, papuče vod větví a jde obejmout svou milou...To je kodex 21. století! back to the roots, pánové!občas přiložím nějaké ty inspirační fotografie

na sobě mám ručník z galenterie ve Vršovicích, kterej mokrej hnil na dřevěnym stole