Hele jako

chápu, že jste přes vánoce papkali bramborový sálaty a bojovali s kaprama, okej, to beru, ale co je s váma teď? VÁNOCE SKONČILY!!! UŽ NEJSOU A BUDOU ZASE AŽ ZA NECELEJ ROK!!!

takže koukejte komentovat a lajkovat a vůbec, bez toho vašeho srdíčka a procítění mi ten míč vod nohy prostě vobčas vodskáče a to dá rozum, né?

takže z poslední lookotvorby (zdravim lingvisty) - jak vysrát na zimu?

takže zimní autfitek by měl:

1) zabezpečit teplo krčku

2) bejt veseleji barevnej, než co poskytuje sněžná běloba (takže jak říká má maminka - zelená, modrá, pro blázny dobrá)

3) Graphic T-Shirt - normálně, borcí, to byste nevěřili, ale zjišťuju, že hipsterství je super věc! takže proto triko s potiskem, potisk - knedliky v čs. lidové kuchyni

4) no a samozřejmě, pokud chcete vyvést mláďata na svět v léťe (mezi řidiči a zkušenějšími jezdci se tomu říká "letňáky") - je potřeba něco, co vám zajistí svěží luft kolem "nádobíčka" - takže šortky [Alea Sportswea jachta jest] jsou ideální řešení, jak vaše spermíky nezahubit ještě v prahistorii jejich paměti...

5) fusekle na zimu, to je jas, o tom žádná...

tak komentujte a lajkujte, nebo mi vyschne zřídlo, uvadne vroutek a z močidla na mě bafne nádcha

baj baj

Rychlý káry, silný motorky (Ke Kořenum vol. II)

Antifashionisto je taky jenom člověk a má svoje zvrhlý lidský záliby... Kolem desátýho roku věku mě fascinovaly motorky, takový ty fakt hustý, žádný pionýři a prskolety, pořádnej kočkolap, na kterym když svezeš svojí chick, získáš titul vládce všech silnic... nevěříš?

jo, takže kturopřísná zalehávačka noname značky... Aerodynamicky jsem dovršil to, co začlo plexisklo se závodní trojkou štítkem vod svý best ever čepice, která byla ze všech tenis mačů propocená tak, že zežloutla zevnitř. V týhle době mě začla bavit biologie, protože jsem zjistil, že mušky dosedaj na štítek a sajou pot, takže s každym pohybem jsem si připadal jako Pán Much

Jenže nejenom motorkama je člověk živ, vobčas taky prší žejo a to je pak praktičnost jednostopýho vozidla ta tam, takže jsem miloval i auta, velký, silný auta, který maj několikero hřebců pod kapotou a ty drže opratě dobře pobitého povozu jsi jako majitel Kladrubskýho hřebčína

chápeš to napětí ne? před tebou se nějakej ňouma táhne asi tak dvacítkou a ty bys blil, protože koně jsou nevycválaný, tady bych chtěl upozornit na jednu zvlášnost a to modrý lazení mýho "autfitu" - zjistil jsem tehdy, že v modro-modrý v odstínech Egejskýho moře se tenistky jen třesou, protože s každym tvym pohybem vypadáš jako vlna, kterou se neuvěřitelnou rychlostí řítíš k jejím břehům kde z tebe zvostane jen pěna

No a poslední žejo, všechno je hezký, ale moc silniční - vobčas se ti taky chce jen tak vyrazit do lesa, prohnat pár srnek na trnitejch cestách, v klidu si dát cigárko na sluneční mýtině atd., takže volíš jasně Lend Rouvra skříženýho s tankem

jasně, pro někoho možná nuda, pro citlivý duše jednoznačně nejlepší řešení jak snoubit eleganci, nonšalantnost a svojí citovku - přírodu. Prostě jen tak jedeš, připadáš si jak norskej dřevorubec a nic neřešíš, protože všechno zrovna řeší tebe... Tady asi hledám páčku na nahození toho mutantskýho motoru, kterej sladce vrní.

Takže dámy a pánové, tehdy jsem byl po uši zamilován do techniky a snil o tom, že budu mít auto, dneska mám maximálně tak prošoupaný ponožky, ve kterejch vobrážim tenhle svět... a na závěr si dovoluju přiložit PFko

V Tibetu maj na drátech pověšený do větru šátky přání (opravte mě, pokud se mejlim), já mám na drátu pověšený svoje trenky a ponožky přání nesplněnejch, tak ať jich taky nemáte tolik a v příštím roce se tu zase sejdem né? Tak buďte antifashion, ať je na co se v těch ulicích taky dívat

Antifashionisto radí: buďte vzrušující!

Po dlouhém období sběru materiálu přichází Antifashionisto & co. se zbrusu novou nablýskanou rubrikou pro mladé chlapce, kteří již svým Antifashion lookem dobyli nejednu šťávičku, ale pořád to ještě není ono...

Znáš to, iniciace dobrá, pokec dobrej, pochválí ti tvůj super look a zeptá se tě, kolik těch knedlíků teda k tý svíčkový, která se skví na triku, bylo... A ty víš, že teď už je tvoje, na věky, na jeky, na kleky...

Hlasem přiškrceného zajíce v oku pytláka nesměle řekneš : "tři" a jemně se uzardíš, to je v pořádku, každej revolucionář nějak začínal a každýmu se nejdřív smáli, jen víc té skromnosti!

Načež vona řekne: "Ale takovou svíčkovou, jakou dělá moje maminka, to si nežral... a ty knedlíky!!!" a tim tě pozvala domů žejo, takže samozřejmě kvituješ a těšíš se...

Ale co teď, jste spolu, rozhovor už vázne, ale třešnička na dortu ještě nebyla ani nakousnuta, čeká, co se z tebe vyklube, v tu chvíli ti nezbývá nic jiného než zaútočit a ukázat dravce.

Znalec laciných pornofilmů si říká - ježiši! to je ale lascivní!

Antisexuál ovšem už ví, že teď vyhrál, že teď ukázal skutečnou revoluci, a že bude milován na věky, na jeky, na kleky... neni k tomu potřeba nic složitýho, jen sebrat odvahu, chlapíci!

A třešnička je snězena, už se jen ožužlává pecka a pohledy plné něhy ustupují pohledům: co bude jako teda teď? zábava? další revoluce?

v tu chvíli nezbývá nic jiného než

neni třeba se bát, v žádným případě se nesmíš bát! tahle téměř barokní "živá skulptura" tě do její paměti jednou provždy zapíše do její paměti jako "někoho, kdo má koule"

a koule ať už fyzické, vánoční nebo ty přenesené

za pořízení dokumentace děkuji Lasičce! díkymoc

a teď už to víte, jak já to dělám... tak baj baj!

Na Brno!

Horečné přípravy v plném proudu, poraďte, co všechno člověk "z Prahy" musí zapřít, aby v Brně měl šanci na přežití? začal jsem skromně - větou oznamovací... :-)

Šle poetry

Přátelé, lookers, haters, visitors, fellaz in da hood, niggaz atd., zkrátka všichni, kteří tento blog navštěvujete... stala se mi taková veselost... viz http://www.ct24.cz/kultura/108166-slam-poetry-tri-minuty-slavy-anebo-taky-ne/

a nebo taky

http://prazsky.denik.cz/kultura_region/slamerum-v-roxy-kraloval-ten-co-v20101125.html

a vlastně až teď z toho začínám mít radost... 4.12. mi, prosím, držte fšicí palce, ať to Brno taky povolí a podvolí...

a nebyl jsem antifešn

a dlouho jsem nic nenapsal, sorry

příště zase vesele

sbírám inspiraci

tak čaune"

Antifashion styl: Na Nomáda!

Takže Antifashionisto & Lasička přicházejí s módním diktátem, který dozajista ovládne co nevidět štrýt. Tento styl se jmenuje na nomáda a je inspirován beduíny, kteří jsou vlastně zvláštní klauni, kteří nemají nic lepšího na práci, než jezdit Saharou na chudácích vembloudech tam a zpátky a pak zase tam...

K výrobě takto antifashion vizáže vám bude stačit triko, utěrka, košile, kus hadru na podlahu...

Ve výsledku se váš obličej "odpíchne" od vlasů, uši získají zásadní roli, a to, co bylo doposud skryto, se vyjeví a rozlije do ulic v plné kráse.

Samozřejmě, že výraz byste měli přizpůsobit co možná nejvěrohodněji prostředí, jímž je tato image inspirována... do očí se vám valí písek, v puse je zbytek po sušeném velbloudím mase a v uších slyšíte tu samou alláhakbár písničku již několikátý měsíc...

Takže odteď do ulic jenom takhle!

obraz s růží je super doplněk každého antifashion bytu

triko je bleděmodré, reflektuje baběletní šílení za okny

Partylook 2

Takže další lekce ultimate partylooku pro chlapce, které (ne)baví život :-)
Miniaturní svítilničky přichycené magnetem jsou ideální na intelektuální party, na druhé rande,

večeři v McDonalds/KFC/Subway/Gyros-stáncích, kávu ve Starbucks, dodají obličeji vyloženě odvážného výrazu a celý ho jemně "prosvětlí a rozzáří"
Co se očí týče - je třeba nahodit jedním okem všeznalého světáka (v mém případě je to oko pravé) a lehce unaveného životem bohéma, který čeká na první partychick... (to je v mém případě oko levé) a neprozradim vám jestli je to z pohledu na fotku nebo z pohledu mě :)

S tímto lookem se na super.cz zaručeně dostanete a vaše hvězdnost poroste!

Čím se zabývám?

Už dlouho se zabývám pěstěním knírku, zatím maximální stav je 4 denní občasné ochlupení pod nosem, nevíte, co dělám špatně?
Koukal jsem všude po světě, neexistuje li nějaký návod, jedna z rad byla - mít co nejměkčí ručník, kterým si otíráte obličej, koupil jsem si damaškový ručník a jenom tím si otírám podnosí.
Další z rad byla - tlačte víc na záchodku, takže teď tlačím i mimo záchodek a čekám, až uslyším to slavné puknutí a na obličeji mi vyraší vous, zatím po puknutí následuje jen a jen...
Prej je taky dobrý se věšet hlavou dolu na průlezkách, takže pravidelně uzurpuju dětský hřiště v odpoledních a ranních hodinách... a maximálně se mi točí hlava, vousy pořád nikde...
A já bych je tak moc chtěl! Šimrat svou přítelkyni lascivním knírkem mušketýra, co může být hezčího...?!
Každopádně - prosim vás o rady jak na to!!! díkyne!
varianta č.1, fešák, ne?

varianta č.2, elegán, viď?

SOUTĚŽ

Poznej co je na fotce!!!! návodný otázky dávat nebudu, fantazii se meze nekladou, vítěz bere všechno /protože nepředpokládám, že by někdo uhád, výhru přípaně vymyslim/

Jel jsem do dividla

Jo, takže moje lasička (zravim!) přišla s geniálním nápadem - vypravit se na premiéru hry Komunismus, boží, řek' jsem si... Dostal jsem vstupenky na důkaz síly vztahu (jako že je nezapomenu dovalit z Prahy) a pak už přišlo těšení...
Pro cestu jsem se rozhod využít top glamour autobusy Stjůdnt Edžensy, zarezervoval viď a řek si - to bue mazec... a taky že byl...
13.05, Praha, mail - ohodnoťte cestu... tak si řikám - kámo, jaký hodnocení, když jsem ještě ani nevyjel (jo, měl jsem vyjíždět v 15.00), panika, kontrola mailu - jo, modří již pochopili - zvolil jsem si trošku špatnej bus... tak co s tim viď? vstupenky u mě, lasička těšící se na divadlo a tak dál... tak jo, pojedu na stopa...
přelet na prahou, opatov, cesta k dálnici, 15.10 jsem na místě, apartní cedulka ČB v ruce a nehasnoucí naděje v očích...
15.40 - jo, pořád Opatov, vedle šílenej Ostravak, kterej měl stašnou potřebu komunikovat, jenže Ostravaci nejsou lidi, ale přízraky, který se ploužej touhle zemí: "Kurva do pyče, už tu čekam hodinu, dneska se, kurva, nedaři, vole dneska mam byt v Ostravě a v patek zase v Praze, kurva do pyče, kdybych aspoň na tu benzinku, kurva, došel, ale to je daleko... kurva penize nemam, musim na socialku, do pyče to je den..." (doslovný přepis)
načež jsem se nesměle zeptal: "jak daleko je ta benzÍnka?" (jo, jsem jihočech)
" to je kurva daleko, takovej kilometr, ale do pyče ten teren je na hovno, kurva, ale zase se tam da stopnout naklaďak a to by bylo fajne, kurva!"
tak jsem rozhodl za nás oba, že se jde na benzínku, cestu popisovat nebudu, trvala asi 20 minut, ale pro příval všech možných sprostých slov (které, jak jsem pochopil, mají v Ostravě význam typu - chápeš, rozumíš, víš, pak taky tyvole, kurva a tak dál...) přepis nebude...
Na benzínce Ostravak prchnul pro bagetu ("kurva, jsem cely den nejedl, hlad mam jak cyp do pyče") a já se vypravil k MekDrajvu se stejnou vírou, čas ještě pořád byl...
1. popojezd - do Votic, kámo, neva?
2. popojezd - já jedu jen kousek, ale to je pořád dobrý, ne?
3. popojezd - jenom tai na benzínku, neva? už se stmívá, tak se rovnou ptej...
jo, v tuhle chvíli ještě čas byl a naděje taky, radostně jsem vyrazil k prvnímu kamionu, kterej měl na plachtě nápis - České Budějovice... "jo, jasně, vezmu, neni problém" a po nástupu "jo, hele, ještě musíme zaject do Kamenice, něco tam vyložim a jedem dál, v kolik si říkal, že máš bejt v divadle???" "no, začíná to v 19.00..." "napiš přítelkyni, že to stíháš...!"
a pak cesta vedla luhy a háji a šíravou krajin zemských a já jsem do Budějovic dorazil... ve 21.30, s 5 hodinovým zpožděním, po divadle... zbytek možná někdy dopíšu, až se úplně vzpamatuju z tý anabáze, za kterou by se ani Švejk nestyděl... každopádně tenhle příběh jedný prohry je teď veselým a vděčným tématem co se přesunu a setkání týče ("tak pojedeme na stopa, co?, jo, někdo halt umí přijít na randíčko včas atd. atd.).

za trest jsem pak dostal chleba, vodu a vidličku a nůž, abych se s tim porovnal...
výraz jsem cvičil celou cestu koukajíc do zpětného zrcátka
na sobě mám svetr, kterej parádně smrdí potem a je divně navlhlej už skoro tejden...